Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optimalizace stanovení endokrinních disruptorů v čistírenských kalech a aplikace metody v reálných vzorcích.
Medková, Jaroslava ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Hormonálně aktivní látky v odpadních vodách jsou vážným problémem v posledních letech. Současný čistící proces v čistírnách odpadních vod není schopen účinně odstraňovat tyto látky. Předpokládá se, že tyto látky se ve velké míře sorbují na pevné částice kalu a sedimentu. Tato práce se zabývá stanovením 7 endokrinních disruptorů v kalech z čistíren odpadních vod. Byla vypracována vhodná metodika umožňující citlivou detekci 7 vybraných endokrinních disruptorů (4-nonylfenol, bisfenol A, estron, 17β-estradiol, estriol, 17α- ethynylestradiol, irgasan) v čistírenském kalu. Metodika využívá vysokotlakou extrakci rozpouštědlem (ASE), gelovou permeační chromatografii (GPC) a extrakci na pevnou fázi (SPE) k přečištění extraktu. Jakožto koncová analytická metoda byla použita plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí GC/MS. Účinnost této metody byla ověřena na uměle kontaminovaném kalu a následně použita na reálné vzorky z několika čistíren odpadních vod v rámci České republiky. Také byl prováděn pokus vlivu stáří kalu na stanovitelnost jednotlivých cílových analytů. Naměřené koncentrace endokrinních disruptorů dosahovaly až hodnot kolem 1 µg/g. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo vyšší v porovnání se zahraniční literaturou. Tyto výsledky nabádají k dalším výzkumům v oblasti endokrinně aktivních...
Optimalizace stanovení endokrinních disruptorů v čistírenských kalech a aplikace metody v reálných vzorcích.
Medková, Jaroslava ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Hormonálně aktivní látky v odpadních vodách jsou vážným problémem v posledních letech. Současný čistící proces v čistírnách odpadních vod není schopen účinně odstraňovat tyto látky. Předpokládá se, že tyto látky se ve velké míře sorbují na pevné částice kalu a sedimentu. Tato práce se zabývá stanovením 7 endokrinních disruptorů v kalech z čistíren odpadních vod. Byla vypracována vhodná metodika umožňující citlivou detekci 7 vybraných endokrinních disruptorů (4-nonylfenol, bisfenol A, estron, 17β-estradiol, estriol, 17α- ethynylestradiol, irgasan) v čistírenském kalu. Metodika využívá vysokotlakou extrakci rozpouštědlem (ASE), gelovou permeační chromatografii (GPC) a extrakci na pevnou fázi (SPE) k přečištění extraktu. Jakožto koncová analytická metoda byla použita plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí GC/MS. Účinnost této metody byla ověřena na uměle kontaminovaném kalu a následně použita na reálné vzorky z několika čistíren odpadních vod v rámci České republiky. Také byl prováděn pokus vlivu stáří kalu na stanovitelnost jednotlivých cílových analytů. Naměřené koncentrace endokrinních disruptorů dosahovaly až hodnot kolem 1 µg/g. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo vyšší v porovnání se zahraniční literaturou. Tyto výsledky nabádají k dalším výzkumům v oblasti endokrinně aktivních...
Aplikace ligninolytických hub na pevných substrátech pro degradace endokrinních disruptorů
Slavíková - Amemori, Anna ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Gabriel, Jiří (oponent)
V současnosti je mezi látkami vypouštěnými člověkem do životního prostředí věnována velká pozornost tzv. endokrinním disruptorům (ED). Jde o látky schopné narušovat hormonální systém organismů včetně člověka. V různých studiích bylo zjištěno jejich nedostatečné odbourávání na čistírnách odpadních vod, čímž se dostávají do vodních toků, kde mohou poškozovat vodní organismy. Mezi zkoumanými alternativními metodami pro odbourávání ED na čistírnách odpadních vod se jeví jako perspektivní využívání ligninolytických hub. Ty jsou díky svým enzymům s nízkou substrátovou specifitou schopné rozkládat různé aromatické polutanty podobné svou strukturou ligninu. V této diplomové práci byla zkoumána schopnost růstu a produkce ligninolytických enzymů u čtyř vybraných ligninolytických hub na pevných organických substrátech (komerční slámové pelety, topolové piliny smíchané se slámovými peletami, dubové piliny smíchané se slámovými peletami), které by mohly představovat vhodný substrát pro růst hub v houbových bioreaktorech pro čištění odpadních vod, a schopnost těchto enzymů degradovat čtyři běžné ED v pokusu in- vitro. Jako nejlépe degradující houba na tomto typu substrátů byl stanoven Trametes versicolor, který byl schopen zdegradovat během 24 hodin pod mez kvantifikace 20 μg/ml bisfenolu A, 17...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.